Soběstačnost začíná kojením

Soběstačnost dneska frčí. Chceme být soběstační v pěstování zeleniny a jiných potravinářských komoditách. Někdo má vlastí vejce, jiný si peče chleba nebo pěstuje dýně. Pro snížení nákladů na teplo volíme složité vytápěcí systémy a tak bychom mohli pokračovat donekonečna. Každý chce být soběstačný alespoň v nějaké oblasti.

Napadlo vás však, že nejsnazší a základní soběstačnost nám byla dána od přírody? Soběstačnost ve výživě kojence je prosté kojení. Nic víc, nic míň.

 

Kojení je základ výživy pro dítě na celých 6 měsíců a pak ještě dál s pomocí jiných potravin a klidně ze soběstačné zahrady..

Kojení se prostě týká nás všech, i když máme toto období zdárně za sebou. Nevěříte?

Pojďte se podívat na kojení jako celek.

Kojení by měla být priorita všech maminek s miminky, všech otců miminek, všech babiček, tetiček zkrátka všech, kteří mohou svým postojem a podporou být kojícím maminkám velkou oporou. Zvláště v případě, kdy se vše nedaří jen tak samostatně. Kdy je třeba trochu zabojovat a vytrvat.

Kojení je i tématem každého z nás, kdy bez chytrých komentářů kojení schvalujeme, ať se dítě kojí kdekoli. Stačí kojící ženu tiše přejít a nekomentovat, neupozorňovat povzdechy a obracet zrak – hele ona snad kojí, nebo – takové velké dítě a ještě se kojí… (mé děti byly vždycky velké, když se někdo narodí jako 4kg mimino, tak prostě ve dvou letech vypadá na čtyři, takže velikost dětí jaksi o jejich věku občas mnoho nevypovídá..)

Schvalujeme-li soběstačnost v bramborách, je logické a ekologické schvalovat i kojení. Matka je díky této podpoře soběstačná jednotka, která nepotřebuje regiment krav, vývojářů, dojiček, marketingových specialistů a složitou průmyslovou výrobu. Všichni jsou za výrobu umělého mléka placeni a myslím, že zvláště marketingoví specialisté dokonce velmi dobře.

Matka vaří mléko pro své dítě jaksi samostatně, bez nároku na honorář a bez jakékoli ekologické zátěže a vědeckého bádání. A odměnou jí jsou výtky kolemjdoucích, že se nestydíte, máte sedět s dítětem doma… 

Takže dokud se dítě kojí, asi nesmí z domu. Že jsou podněty a pobyt venku ke správnému vývoji důležité platí zřejmě jen pro děti na umělé výživě – to se smí, ostatní se mohou pohybovat jen kolem domu. To je stejné, jako kdybychom si na výlet nesměli vzít svačinu a jíst jí na lavičce v parku.

Matka, která kojí, nepotřebuje lahvičky, nebude kupovat balenou vodu na přípravu kojenecké stravy. Za tím stojí velká řada zbytečného odpadu pet lahví a krabic či plechovek s umělou výživou. Chápu však, že závislost na výše uvedených produktech je pro výrobce těchto komodit výhodná. Méně už pro matku a dítě.

Víte, že úspora v kojení činí jen za prvního půl roku miminka 10-15000,- kč dle druhu umělé výživy?(Počítáno bez investice do saviček, ohřívaček, vody a dudlíků)

Dotknu-li se nedávné pandemické situace, tak kojící matka bude-li v karanténě, nezatěžuje životní prostředí zásilkovou službou ani nebude řešit, koho požádá, aby jí dokoupil mléko pro dítě v poslední otevřené lékárně či drogerii. Prostě alespoň pro dítě má vařeno. Na celý den a noc. Má o starost míň. Je soběstačná.

Je zvláštní, že se proti kojení na veřejnosti ohrazují většinou senioři, kteří za prvé kojení svých ratolestí většinou moc neřešili, neboť se propagoval Sunar, a za druhé se ohánějí právě tím, v jakých zemědělských komoditách jsme dříve soběstační byli.

Ano, jen pro srovnání bych ráda uvedla fakt, že zatímco v 70tých letech jsme asi byli soběstační v pěstování brambor, (což nyní já osobně ze své pozice moc neovlivním)
Dnes můžeme být soběstační alespoň v kojení ( v čemž mohu maminkám pomoci a tím to tedy ovlivnit mohu, stejně jako každá maminka se může pro kojení rozhodnout a při nesnázích hned nesahat po umělé výživě, ale požádat o pomoc. Hned teď dnes, kojení není závislé na schválení nového zákona parlamentem, a na podpisu prezidenta).

Přitom stačí jen změnit úhel pohledu. Plačící dítě vyvolává ve všech lidech zvláštní a velmi nepříjemné pocity. Pláč dítěte v autobuse dokáže pořádně rozdráždit naše smysly. Dokonce i náctiletí pod kapucí schovaní jedinci se při pláči dítěte otáčejí, neboť miminka překřičí i hlasitou hudbu ve sluchátkách.

Čím déle dítě pláče někde na veřejnosti, tím více lidí se začíná různými způsoby vyjadřovat, jak má matka situaci řešit. Poslední tolerovanou záchranou však je kojení, přitom právě kojení většinou situaci vyřeší.

Kojí-li fena svá štěňata, koho za to budete pranýřovat? Vidíme-li v ohradě kobylu s mládětem, které si občas ještě cucne, jdeme si to vyfotit, voláme děti, ať se jdou podívat. Na mláďata se chodíme dívat i do zoologické zahrady a některá při naší návštěvě i sají mateřské mléko. Savci jsou soběstační a mláďata se nikoho neptají, přijdou se k matce napít vždy, když mají hlad. Kojící žena je však špatně? Na kojící ženu se nedívej, to je fuj? Proč se má kojení člověka skrývat?

Pojďme změnit úhel pohledu a buďme tolerantní ke kojencům i k jejich matkám.

Vážení odpůrci kojení v obchodě či bance:

vidíte-li kojící ženu, vidíte zároveň soběstačnou matku, která jen vykonává to, co nám bylo od přírody dáno.

Říká se, že když potkáme kominíka, budeme mít štěstí, sáhneme-li si na knoflík. V dnešní době však kominíky moc nepotkáváme.

Co když přísloví poopravíme na KDYŽ UVIDÍME KOJÍCÍ ŽENU, BUDEME MÍT ŠTĚSTÍ.

Kojení je potřeba jakéhokoli mláděte savce – tedy i dítěte, ne matky. Matka by ve chvíli kojení byla stejně nejraději s dítětem o samotě, tak jí tu samotu dopřejme tím, že ji prostě necháme být.

Jako by byla neviditelná. Tím, že nebudeme komentovat kojení tam, kam podle našich představ a předsudků nepatří, vlastně umožníme matce zhmotnit její představu o tom, že kojit se dá v klidu a v pohodě a nikoho tím nepobuřují.

Milé maminky kojte své děti vždy, když to potřebují, vím, že nejste exhibicionistky, ale snažte se kojit diskrétně. Je to především v zájmu dítěte, aby kojení bylo pohodové.

Pokud vám při kojení není dobře, jste-li konfrontovány nevhodným komentářem, pak nejvíc trpí dítě, které se díky tomu nenapije jak má, a to není dobře. To neprospěje nikomu. Naopak kojení v poloze, kdy dítěti vytváříme pocit soukromí a tím mu umožníme klidné pití a mamince nerušenou pohodu, to je soběstačnost a radost ze schopnosti nasytit dítě kdykoli a kdekoli to potřebuje a zůstat přitom v lásce a klidu.

Sama jsem své syny kojila vždy, když to bylo potřeba, nikdy jsem se kvůli tomu s nikým do konfliktu nedostala. Vyhledáváme-li konflikt, provokujeme-li, chceme-li někomu něco dokazovat, dočkáme se a budeme čelit problémům.

Kojíme-li proto, že to potřebuje naše dítě a jsme-li nekonfliktní, budeme respektovány.

Važme si soběstačných matek stejně jako těch, kteří mají vyřešeno vlastní zásobování jinými komoditami. Matky jsou jen společností nedoceněné a kojení je neprávem zatracované a zaháněné do kouta.

Na závěr přikládám základní kroky k soběstačnosti, která začíná právě Kojením.

  • Kojit své dítě je přirozeností každé maminky po porodu.
    Žádné umělé mléko není lepší než to mateřské.
  • Kojení lze nastartovat i u předčasných porodů, ale často to maminkám nikdo neumožní.
  • Kojit můžete, i když vás vaše maminka z nějakého důvodu nekojila. Množství mléka není geneticky dáno, ale způsobeno včasným a správným přiložením dítěte.
  • Kojit může každá maminka, která si věří, a která při nesnázích nalézá podporu ve svém okolí.
  • Kojit může i maminka s tvarem bradavek, kterému zdravotníci říkají vpáčený či plochý.
  • Kojení nemá bolet. Cílem kojení je prospívající miminko a spokojená maminka. Pokud vás kojení bolí, je dobré se poradit s laktační poradkyní. Při kojení nemá nikdo trpět, ani matka, ani dítě.

Pojďte si popovídat o kojení dříve, než se dítě narodí.

Pravidelně pořádám přednášky Vše o kojení v A centru v Karlíně.

Bližší informace o aktuální přednášce naleznete ZDE.

Štěstí přeje připraveným, těším se na Vás.

Zdraví Martina

 

2022-04-08T14:46:53+00:00 Kojení|