Radujme se z obyčejného vaření

Tak jsou z nás nejen kuchařky, učitelky, uklízečky (to jsme byly i dříve), ale nově jsme ještě domácí kancelářští pracovníci, ale také domácí herci, kteří musí všechny své aktivity vzájemně kombinovat.

Je toho mnoho, co jsme za poslední rok museli změnit.  Přebíráme mnoho rolí, které nám dříve v životě naplňovali jiní a kde si nyní najednou musíme vystačit sami.

Můžeme se tomu bránit a jak by řekl Jára Cimrman:“ Můžeme s tím nesouhlasit, ale to asi tak jediné, co se proti tomu dá dělat.“ My máme možnost to prostě přijmout a naučit se z obyčejných věcí a rolí radovat a stát se třeba kuchařkami s láskou.

Důležité je, se z nových rolí nehroutit, ale snažit se je užít podobně, jako při divadelním představení. Kdy herci hrají nejen pro diváky, ale také pro sebe. Užívají si vlastní prožitek. Zpívají, jsou nalíčení v kostýmech a ještě se na jevišti občas něčím cpou.

Nepřipomíná vám to něco – vám, maminky s dětmi školou povinnými?

Přijmout situaci takovou, jaká je, znamená úlevu jak si můžeme den užít naplno a krásně doma s vlastními obyčejnými věcmi.

Kdy jindy než teď, když nám venku nic neutíká, když stačí zajistit si základní potřeby a naučit se z toho mít RADOST.

A vezmeme to hned od jídla, jak jinak.

Mnoho lidí nerado vaří. Je to taková nevděčná činnost, protože výsledek zdánlivě nemá dlouhého trvání. Hned se to sní a je potom hromada nádobí. Nic dlouhodobého se prý nevytváří ve smyslu hmotném, ale v tom se mýlíme.

Na naše zdraví má vaření vliv zásadní.

Imunitní systém potřebuje potravu.
Potřebuje z něčeho stavět a z nekvalitní stravy to jde špatně.

Je to stejné jako, když natankujete špatný benzín, jenže auto vám to dá velmi rychle najevo.
Máme-li v pořádku imunitní systém, jsme odolní, zdraví a můžeme vytvářet i ty hmotné statky.

Oslabený imunitní systém pracuje jinak a jeho nedostatečná schopnost chránit organismus se projeví většinou „náhle tzv. ze dne na den“, přesněji řečeno v náročném období, kdy je toho na nás prostě už moc..

Naše tělo totiž zvládne určitou dobu pracovat na dluh.
Červenou kontrolku bohužel nerozsvěcí – jen nám občas vysílá varovné signály – tu bolestí hlavy, zablokovanou páteří, tu průjem, tu hučení v uších a my nic. My si toho nevšímáme a na omezení si zvykáme.

Je přece normální vzít si občas prášek (v tom jsme podporováni a motivováni již řadu let dokonce z úst našich lékařů), spláchnout to vínem, zajíst čokoládou, pak se chvilku provinile snažit a jedeme dál ( tím nás zase motivují naši „dobří kamarádi“ slovy pro dnešek se na to vy…). A tak se vracíme zpátky ke svému přesvědčení, že to nejde, že na změnu není čas.

Jenže teď odpadla řada lákadel a jíst se prostě musí.

A je na nás čím se krmíme. Zda si jídlem imunitu zvyšujeme nebo se naopak vyčerpáváme. Nekvalitní stravu nevyběháme, s nekvalitní stravou se musí naše tělo nějak vypořádat – odbourat, a to ho může zbytečně zatěžovat. Sem patří například potraviny složitě připravované např. smažením nebo pokrmy nabité koktejlem éček či přeslazené, přechucené a složité „zázraky“.

Pojďme se naučit vařit jinak a ještě z toho mít radost 🙂

Důležité je plánování. Vím-li co budu vařit, je jasné, že také nakoupím suroviny.

Nejhorší scénář je, když jdeme do kuchyně a ještě nevíme, co vlastně budeme chystat.
Recept uklizená lednice nám projde jednou za čas, ale potraviny musíme prostě doplňovat.
Nezbude nám než vše naplánovat a věřte, že plánování sníží stres, přinese radost i skutečnou pestrost na talíři.

Hurá, už vím co bude k večeři 🙂 Jupííí.

Když víme co, je nám líp.

Odpadne ta krutá otázka Co zase mám vařit. A odpadne ještě šílenější odpověď NEVÍM. NĚCO UVAŘ.

Plánováním snížíme stres z vaření a pomalu ho můžeme proměnit za radost.

Mám radost protože vím co chci vařit a taky vím, co chci nakoupit.

Jsou to právě ty základní potraviny, které můžeme kupovat i ve velkém. Proto by doma měly být vždy k dispozici, snížíme tak množství používaných polotovarů a strava bude plnohodnotnější.

Nevíte, jak na tom jste? Stáhněte si zdarma e-book a Otestujte se, co je pestrá strava

Snažím se denně vařit jídlo ze základních surovin místo používání polotovarů. 

To je prostě moje téma a asi díky tomu sledujete mé stránky či kurzy. Každý má své jiné proč a pro každého společně najdeme jeho proto. Vaši odpověď jak na to, aby to šlo.

Skvělé je, že můžeme využít poradenství i přednášky alespoň on line.
Pro mnoho lidí je to bezva možnost, jak začít dělat věci prostě jinak a jak si uvědomit, že změna je prostě v našich rukách.

(A nemusíte si v diáři složitě přičítat ke konzultaci ještě 2 hodiny na cestu, jste doma a vidíme se na obrazovce.)

Stejně změny musíte udělat sami, já vám ukážu jen cestu jak na to a budu vám na blízku kdyby něco..

Přijetím situace a možnosti změny zároveň získáváme prostor pro svůj klid.

Jasně. Můžeme na sobě pracovat i doma.
V klidu. Můžeme začít pravidelně jíst a můžeme zoptimalizovat svou hmotnost. Ano, právě teď.
Nemusíme čekat, až to skončí.
Našemu imunitnímu systému je jedno, kolikátého je.
Je připraven začít klidně hned. Odpoledne v 16h nebo dopoledne v 10, je to fuk, záleží na každém z nás.

Jen my sami rozhodujeme o tom, co si dáme ke snídani ovesnou kaši, rohlík s máslem nebo sladkou buchtu. AŤ jsou okolnosti jakékoli, je na každém z nás, jak vyplníme 24h, které máme všichni stejně k dispozici.

Jíme a vaříme si pravidelně?

Vypomůžeme si občas jídlem z dobré restaurace nebo to „zachráníme“ mraženým polotovarem? Odpovězte si sami co je pro vás kdy uchopitelné, a ne zda je něco vyloženě dobře nebo špatně.

Každý den máme sice k dispozici 24h, ale pokaždé čelíme jiným výzvám. Někdy si to v kuchyni užijeme a někdy je fajn dát prostor jiným zdrojům. Je dobré vědět, jaký okruh jídel je pro nás v kterém čase vhodný a pak si uvědomit své schopnosti a možnosti přípravy a nákupu.

Není dobré jít za hranici svých sil.

Velice častý je příklad, kdy s vypětím sil lidé dodržují nesmyslné jídelníčky od výživových poradců, bez ohledu na to, zda jim to přináší radost a celkové uspokojení, nebo stres, že to zase nezvládnou.

Každý potřebuje občas vysadit a může se radovat i z pokrmu, který uvařil někdo jiný. Není to selhání, je to přijetí situace, že na něco prostě někdy mám a jindy zase potřebuji pomoc.

Uvědomění si vlastních sil a kapacity, kdy je mi ještě dobře a kdy už doslova padám na hubu je velmi důležité. Máte-li pocit, že vše, co děláte, prostě dělat musíte, i když jste vyčerpaní, ale s přesvědčením „To musím zvládnout sám“, pak vytváříte dokonalý prostor pro vznik deprese, oslabení imunitního systému a nástup osobní krize na sebe nedají dlouho čekat.

Změna jídelníčku, vám může v tomto období pomoci.
Změny však musí pro vás být uchopitelné a snadné. Najděte radost v obyčejné přípravě jídla, pečení chleba či nových receptech.

Radost může i dobře chutnat.

Můžete se inspirovat třeba v e-booku Luštěniny krok za krokem nebo se přihlásit na přednášku.

Každý krok se počítá. Tak co, začneme?

Těším se na vás Martina

2021-03-10T17:27:32+00:00 k zamyšlení, Výživa|