Proč to chceme bez obalu

Proč u medu od souseda včelaře nehledáme super nálepku?
Proč je marmeláda od babičky ta nejlepší, i když je na ní napsáno, jen Jahody? A proč ty úžasné lákavé obaly končí v koši nebo je seškrábeme, abychom získali jen obyčejnou sklenici, do které můžeme dát cokoli?

Stanou se lákavé a často klamavé obaly minulostí? Začneme se konečně více zabývat vlastním obsahem než pozlátkem, do kterého je to zabalené?

Při letošním zavařování mi hlavou běhalo mnoho myšlenek. Především v okamžiku, kdy jsem se snažila odstranit z různých skleniček kdysi lákavé obaly, které daly grafikovi zřejmě pořádně zabrat. Napadlo mě, kolik různých profesí se na výsledném produktu živí a co se tedy musí odrazit ve výsledné ceně. Kolik lidí se také lákavých obalů dožaduje, i přesto, že našemu zažívacímu traktu je jedno, jak to bylo zabalené. Náš organismus zajímá co je uvnitř, že to chutná a nezatěžuje.

Obaly dnes tvoří podstatnou část marketingu. Obal prodává, nakupujeme totiž očima. Nebo nakupovali jsme, někteří z nás jdou totiž jinou cestou. V rámci snížení odpadů a plastů zvlášť dávají přednost nákupu bez obalu. Jak to máte vy?

Zkuste si odpovědět sami.
1. Jdete za obalem, který pak třeba použijete na něco jiného.
2. Studujete minipísmenka a je vám fuk jestli je obal růžový s puntíky, hlavně že má základní informace o obsahu.
3. Dáváte přednost obchodům bez obalu.
4. Odradil vás někdy obal od koupě, i když byl obsah vlastně v pohodě?
5. Je vám úplně jedno co kupujete, co to obsahuje, jídlo lovíte tak, abyste stíhali a prostě se něčeho najedli.

Čekáte, která odpověď je správná? A co když vám řeknu, že správná odpověď vlastně není.

Každý jsme v jiné fázi, řešíme jinou situaci, každý máme jiné možnosti. Jedeme-li na velký nákup, můžeme se vybavit alespoň vlastní taškou a sáčky. Jindy nepohrdneme sendvičem v plastové krabičce, zvláště, pokud jsme o půlnoci u benzinky a nic jiného tam prostě není a domů je to ještě 150 km. Snížení obalů je však v některých situacích a oblastech jednodušší, než si myslíte a může ušetřit i čas.

Nakupujeme-li opravdové potraviny, tedy ty základní, tak ty samy o sobě žádný obal nemají. Respektive, často si vystačí s tím, který si na ně doneseme. Zelenina se dá odnést ve vlastním sáčku či tašce. K řezníkovi se dá jít s vlastní nádobou na plánovaný nákup masa. Doma odpadne proces přendavání do vlastních nádob a totéž platí pro řadu obilovin, ořechů, luštěnin, které se dají koupit v obchodech bez obalu, do zmíněných skladovacích nádob, které pak máme doma ve skříni.

Proto nevyhazuji žádné skleničky a často u mě při nákupu zvítězí dražší věc ve skle, než levnější, byť stejně kvalitní v plastu.

Nakupuji od malých výrobců, kteří chtějí své obaly zpět. Především zmíněný med, kdy našemu sousedovi včelařovi tradičně vracíme zpět vymyté sklenice se včelou a srandovním víčkem. Pro vajíčka chodím již řadu let se stále stejnými proložkami, které vždy vyměním za plné.

Hrdá jsem na to, že jsem našeho trhovce naučila dávat zelný salát do mých donesených nádob. (Ty jeho byly plastové jednorázové a pro naši velkospotřebu ještě moc mrňavé)

Změna jde pomalu, ale jde to. Především nám to musí dělat radost. Vím, že mé kelímky a skleničky nespasí svět, ale těší mě to, že si alespoň s něčím vím rady a nekupím zbytečný obalový odpad.

Obaly mají upozornit na to, co je vlastně uvnitř. Neznáme se, tak nás obaly seznamují.

Jenže náš zažívací trakt ocení především opravdovost a vysoký přísun vitamínů, minerálních látek a stopových prvků než barevný a lákavý obal, za nímž se často skrývá množství éček, stabilizátorů a látek, které vůbec neznáme.

Opravdové potraviny nemohou mít na sobě napsané úplné složení, neboť nevíme, co všechno obsahují. Řadu látek, totiž ještě neznáme, přesto skvěle fungují.

Opravdové potraviny mají jen své jméno.

Na čočce je napsáno prostě čočka a ne vysoký obsah vlákniny a čeho všeho ještě. To by tam někdo musel opsat nutriční hodnoty z tabulek….
Máte-li na nějaké potravině zvýrazněno – obsahuje to či ono ( nejčastěji železo, vápník, vitamín C), výrobce dobře ví, že tyto látky složitou či nešetrnou úpravou z potraviny odstranil.

Musí to tam tedy zpětně dodat, což také s velkou slávou a MEGA nápisem dělá. Bohužel už netuší, nebo možná tuší, ale nepíše o tom, že odstranil zpravidla i mnoho dalších látek, pro které zatím nemáme chemický název či definici a nemůžeme je tam tedy dodat, neboť nevíme, co to přesně je. Jsou to zatím no name nutrienty, někdy nazývané fytonutrienty.

Ale zpátky k výrobcům. Ono se lépe prodává zboží s nápisem S vysokým obsahem železa, vhodné pro děti, sportovce a všechny, kteří chtějí organismus posílit.

Než krabice s dodatkem. No milí spotřebitelé, abyste to mohli jen zalít horkou vodou a do minuty jíst, tak jsme to museli fakt dlouho a složitě připravovat, kombinovat a extrudovat. Zničili jsme přitom sice mnoho cenných no name látek, a tak jsme tam pro vás místo nich dali alespoň hóóóódně železa a vápníku, protože jsou zdravé a vy je potřebujete.

Možná by spadly kšefty s instantními potravinami, kdyby si zákazníci na každém produktu přečetli jak to je. Nebo by to stejně jako u cigaret otrlé neodradilo a se slovy, když my jsme tak zvyklí, by kupovali dál. A možná by třeba maminkám malých dětí došlo, že místo instantních kaší mohou uvařit své opravdové, plnohodnotné.

Zkrátka věřte, že no name látky po staletí skvěle fungují a působí na naše zdraví, i když je osobně ještě neznáme.

Vzpomeňme jen na vlákninu, o které se dlouho nevědělo, k čemu slouží a léta se považovala za zbytečnou. A dnes je vláknina právě jednou ze složek, které se často přidávají a velkými písmeny dodávají do superpotravin, neboť nám přeci ve stravě vláknina většinou chybí.

Někdy se tolik vyzdvihované vitamíny a minerální látky dodávají do potravin v nepřirozených kombinacích a jsou spíše ke škodě než k užitku.

Dejte proto vždy na přirozené základní potraviny – tedy ty „bez obalu“, ty totiž mají vždy ideální složení.

Varuji tedy všechny spotřebitele definovaných umělých koktejlů, instantních a dietních náhrad stravy v pytlíčkách, tyčinkách apod. Mrkněte na složení. Víte, co všechna ta slovíčka znamenají?

Žádné „Amarouny“ Pestrou stravu nenahradí, ať si výrobce říká cokoli.
Jablko je jablko a mrkev je mrkev. Ty nerostou se štítkem – vhodné pro děti a přesto dělají zázraky.

Tak všem držím palce, ať se daří domácí přesnídávky, marmelády bez přidaných konzervantů všeho druhu. Fandím přesnídávkám s nápisem Jahody a stačí na to jakákoliv sklenička s víčkem.

Víte, že ovoce stačí jen zahřát na cca 80°C a zavřít do vymytých, vyvařených a pak vysušených horkých sklenic? A přesnídávka je na světě.
Tak nevěřte na zázraky želírovacích potvor a zkuste to letos Natur.

A jestli chcete, můžeme letos zavařovat společně.
Stačí, když mi napíšete a můžeme udělat Zavařovací kurz.
Podle zájmu naladím akci.

Zdraví Martina

 

 

2019-06-30T19:03:48+00:00 k zamyšlení, Výživa|