BMI percentily a grafy

Překvapivé je, že naše vzory, se kterými se řada mladých ztotožňuje, se pohybují v nezdravých rovinách hmotnosti. A tak i když se s různými tabulkami a hodnotami BMI příliš nekamarádím, k něčemu ta čísla, byť pouze orientačně slouží. Něčemu říkáme norma. Norma je většina populace, střed, proud takový dav lidí. Pro každou skupinu podle výšky, věku a váhy, tak bylo stanoveno číslo, které má ukazovat, zda jsme v proudu nebo se již nacházíme mimo graf. Maminky se s tímto pojmem setkávají již od miminka, kdy se snažíme děti již od narození nacpat do percentilových grafů. A běda jestli jste mimo. Samozřejmě, že dítě musí přibírat a růst. Někdy je však začátek cesty opravdu trnitý, zvláště u dětí s nižší porodní hmotností, kde hlídáte každý gram. Jenže život běží a dál naši hmotnost ovlivňuje mnoho jiných faktorů.

Kolik jí dítě porcí, jak jsou veliké, co obsahují, jak se hýbe. Některé děti jsou jak motorová myš a mají tudíž jiné potřeby. S určitým konstitučním typem se rodíme, a jsme zase u typu metabolismu.
Nezanedbatelná je také genetická dispozice – jak vypadají rodiče. Pokud má nejvyšší člen rodiny 170 cm a schová se za tyčku u branky, tak ani jeho dítě nemá předpoklad být basketbalový hráč či oslňovat v kulturistických časopisech. Tělesná konstituce je nám jaksi dána. Neznamená to však, že nutně musíme vlát ve větru a nosit v kapse závaží, aby nás to neodfouklo nebo se naopak valit jako koule a zabírat v letadle dvě sedačky. 
Něco sice dědíme, rodinné předpoklady často nezapřeme, ale mnoho toho můžeme změnit svým životním stylem, osobním nastavením a především stravou. Nemusíme pokračovat ve špatných stravovacích návycích. Tedy nemusí se u nás projevit všechna onemocnění, která mají naši rodiče.

Přebíráme řadu rodinných tradic a rituálů, včetně těch, které nám škodí. Často se sami k sobě chováme jako zlý pes z pohádky o pejskovi a kočičce, který spořádal dort, kde bylo úplně všechno. Dobře mu nebylo, ale nám také není dobře, plácáme-li knedlíky, maso, smetanovou omáčku, dort, pivo, majonézový chlebíček, slané tyčinky a pak se přesuneme na grilovací zahradní slavnost… Někdo tomu říká „normální jídlo“ někdo rodinné tradice. Pro spoustu lidí je tato strava smyslem života. Když bych se nemohl pořádně najíst, tak bych radši umřel. Tak jo, máte pravdu, ale nenuťte prosím tuto zatěžující stravu těm, kteří chtějí ZDRAVĚ přibrat..

Pokud se pohybujeme v rovinách percentilových grafů a později v hodnotách BMI, pak bychom asi měli v 18ti letech být všichni stejně vysocí s optimální váhou, ne? A přece víme, že naše populace je složená z různých lidí. Někdo má 155 cm a je v pohodě, jiný 2m a je také v pohodě – pokud ovšem najde dobrou švadlenu
Zajímavé je, že optimální rozpětí BMI v hodnotách od 18,5 do 24,99 v reálu znamená u jednotlivce rozdíl cca 15 – 20 kg? Pro ilustraci uvádím příklad 45 leté ženy s výškou 174 cm kde je hmotnostní norma v rozmezí od cca 56kg do cca 75kg. Tedy rozdíl 3 konfekčních velikostí!!

A je na každém z nás, kde se cítíme dobře. Vlastní pocit nelze objektivně vyšetřit. Jak je to u vás? Kde se cítíte v pohodě? Je to nižší hranice nebo se fyziologicky pohybujete ve vyšších číslech?
Zda jste spokojení, vám žádná tabulka neřekne. Ani optimální percentil u dětí ani BMI u dospělých vám nezaručí, že budete zdraví. Zde rozhoduje více faktorů a jídlo je jedním z nich. Má smysl jím začít, protože se změnou stravy se otvíráte novým potravinám – tedy i nakupovacím zvyklostem, tam budete potkávat nové lidi, tam jsou k dispozici nové časopisy, nové myšlenky a možnosti. Zdraví získáte změnou nejen na talíři, pomalu krok za krokem. Tím prvním krokem může být třeba přednáška nebo osobní konzultace. Je potřeba udělat první krok.

Je potřeba udělat první krok, přihlaste se na přednášku, osobní konzultaci, nebo si stáhněte test Pestrá strava a uvidíte, jak na tom jste.

2018-04-16T15:27:19+00:00 Různé, Témata pro maminky, Výživa|